Jsem snad sakra rozpolcená ?

4. března 2017 v 10:39 | Miss X |  Deníček
Jak jsem už slíbila, hodlám se s vámi podělit o po několika letech první rande, na kterém jsem byla:D

Pojďme tomu klukovi říkat Jake. Abych byla upřímná tak to není úplně první rande s ním, na kterém jsem byla. Byli sme už v kině, ale to jsme byli ve čtyřech a upřímně kdybych řekla, že to šlo špatně tak to je opravdu eufemismus... Težko se dá říct, že to šlo dobře, když o půlnoci jdete přes centrum města 20 minut pěšky domů... SAMA :D

Ale o tom se teď bavit nechci, to je zase jiná historka.. :D Vlastně s Jakem jsme se poznali na plese, kde já byla hodně v náladě, tudíž jsem asi udělala dojem.. (kdybych byla střízlivá, asi těžko by si mě jen koutkem oka všiml) .. Od té doby si píšeme, i po tom příšerném kině :D A musím uznat, že se mi líbí, jako fakt. Až na to, že jak se to vezme.. Nikdy se mi nestalo nic podobného, ale moje pocity ohledně něj jsou jako na horské dráze. Někdy jsem tak šťastná, že kdyby mě požádal o ruku řekla bych bez přemýšlení ano (vím, že to zní dost nepravděpodobně, but still.. :D) a někdy bych byla nejraději, kdyby mu někdo provedl lobotomii a já bych si mohla vesele pokračovat ve svém osamělém životě. Asi to má něco společného s mým strachem ze závazků.. když uvážíme, že Jake, i když mu je 22, nikdy neměl vážný vztah, a jak sám poznamel ho hledá, docela mě to všechno děsí :D Kdo by chtěl, aby se na něj někdo nalepil a jako koule u nohy ho pořád stahoval dolů. Kdo by chtěl, aby ho někdo pořád kontroloval a stál vám za zadkem.. Já teda ne.. :D

Přesto jsem se s ním ve čtvrtek vypravila ven, protože jsem se omylem zmínila, že kašlu na školu a vyrážím koupit kamarádce dárek, a to by nebyl on, aby nevyužil jakékoli příležitosti mě vidět.. Kupodivu po první velice trapné a tiché půhodince jsem se dokázala uvolnit a byla jsem i před ním, téměř cizím člověkem, sama sebou. Což se nedalo říct o něm :D Strašně se kontroloval a byl ze mě celý nesvůj, což možná by někomu polichotilo (na chatu mi pak řekl, že se nemoh vzpamatovat z toho jak jsem krásná...) ale mě to spíš štvalo.. Jak máte zjistit, zda se vám někdo líbí, když vůbec není sám sebou...? Šli jsme na kafe, koupit ten dárek a pak jsem ho provedla po svém městě.. Strávili jsme spolu asi 4 hodiny plus mínus a já si to fakt užívala.. Pak přišlo na řadu loučení, o kterém bych se raději nezmínila, protože je mi trapně za nás za oba :D Ale pal to čert :D Jake, očividně velký romantik, si dával hodně na čas. Tak něžný polibek jsem ještě nezažila (přiznám se, pořád si říkám, zda se to jemné otření našich rtů vbec dá počítat). Bohužel, mi zrovna jela tramvaj a já, věčný stresař jsem se více zaobírala tím, ať do té věci stihnu nastoupit, než nějakým vroucným loučení.. Chyba :D muselo to vypadat, že bych si raději uřízla obě ruce než s ním strávila o sekundu déle než je nutné. Vlastně ani nevím co se mi v té chvíli hodinilo hlavou. Byla jsem straně ráda, že celo tu dobu se choval tak kamarádsky spíše než jako by o mě měl zájem. A on to tak musí zkazit na konci... (vidíte, dostanu téměř scénu z romantického filmu a mě se pořád něco nelíbí).

Abych ještě podtrhla svou totální šílenost a rozpolcenost, tento citát mě v posledních dnech dosti vystihuje.

"V průběhu dne se měním. Budím se jako jedna osoba a chodím spát s vědomím, že 
určitě jsem někdo jiný."
- Bob Dylan

Jinak si opravdu nedokážu vysvětlit, proč během dne můžu třikrát změnit názor na nás dva. Nevím co chci. Jsem opravdu žena. Navíc se ani nemůžu nějak rozhodnout... Jake je strašně hodný kluk, vážně asi neznám hodnějšího a milejšího člověka, což v dnešní době je pro kluky docela smůla a často končí ve friendzonu. Což se stává pravidelně i jemu. Copak bych mu mohla říct "tyjo, snažila jsem se se do tebe zamilovat, ale bohužel. Měli bysme být kamarádi." ? Nemyslím si.. vždyť by ho to úplně zničilo. Tohle je zase moje prokletí, více myslím na druhé a na to jak se moje činy odrazí na jejich citech...

Nevím jak můžu být tak šťastná a nešťastná zároveň. Jsem asi vážně úplně na hlavu..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Klikni jestli jsi tady :)

KLIK !

Komentáře

1 Ghost Ghost | E-mail | Web | 4. března 2017 v 11:58 | Reagovat

v tomto musíš myslieť hlavne na seba :P Inak je to cute :3 Keď je taký zlatý ako píšeš, tak to musí byť super :D Inak aj ja mám takého kamaráta... Že on by možno aj chcel viac, aj keď to nikdy priamo nepovddal, ale tak... :D čiže ťa úplne chápem :D

2 Eliss Eliss | Web | 4. března 2017 v 13:16 | Reagovat

Já si myslím, že by se to mezi vámi mohlo vyvinout k lepšímu :) Každá začátek je těžký...

3 v v | 4. března 2017 v 16:25 | Reagovat

ahoj,rozhodla jsem se vyléčit z anorexie a založila jsem blog. O mé cestě léčbou, myšlenkách, pocitech a případně i radami a postřehy pro ty, kteří jsou na tom podobně :-) http://bezanorexie.blogspot.cz )
nechci trávit čas s myšlenkami na jídlo, ponořená v kalorických hodnotách s kalkulačkou v ruce. Nechci si nechat proklouznout život mezi prsty. Nechci, aby můj život byl dále ohrožen. Chi opět začít jíst.. totiž žít!!
http://bezanorexie.blogspot.cz

4 Cler Cler | Web | 4. března 2017 v 18:34 | Reagovat

Pokud je tak hodný a milý jak píšeš, tak to je super :) takových kluků už je málo a my holky máme tendenci se zamilovat do debilů :D
Začátky jsou vždycky takové krásné, mám sice přítele už téměř 2 roky, ale skoro ti to i závidím :D
přeji ti, aby si byla šťastná a aby se to krásně vyvinulo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama